Tak jsme zpátky v Zacatepecu. Na tento víkend asi nebudu vzpomínat ráda, neboť jsem si prošla tzv. jet lag syndromem. Jedná se o nevolnost a nespavost způsobenou přechodem časových pásem, která se objevuje pár dní po příletu. Toť říká všeznalý gůgl. U mě to vypadalo asi tak, že jsem dva dny vůbec nespala, celou sobotu proležela s teplotou a na jídlo se nemohla ani podívat. Bylo mi fakt prachbídně a největší úspěch pro mě byl si dojít na záchod. Každopádně po mega dávkách paracetamolu se mi v neděli odpoledne trochu ulevilo a neboť jsme měli naplánovaný výlet k místním pyramidám, vyrazili jsme. Ikdyž jsem se ještě necítila úplně oukej, zážitek to byl krásnej. Moje první indiánský pyramidy v Mexiku:))Fotky nahraju do fotogalerie, jen jak zjistím jak se to dělá:). Jejich kvalita ovšem pokulhává, neboť mi došla baterka ve foťáku a fotila jsem mobilem, ale pro malinou představu to stačí.
Jinak něco o domovu Karen. Má spolubydlící bydlí v městečku Xochitepec ca. dvě hodiny jízdy místním autobusem. Je to poměrně chudá lokalita uprostřed mexických lesů plná malých domečků podobných garáži. Takřka všechny cesty jsou rozbité a prochází se po nich krávy, koně a osli. Karenin příbytek je jedním z lepších v oblasti řekla bych. Ikdyž má pouze jeden velký pokoj, který slouží jako kuchyně,obývák i ložnice zárověň, tak v něm bylo poměrně čisto a útulně.
Teď jsem zpět v Zaca a sockuju na internetu ve vedlejším pokoji, protože nám jej ještě nepřipojili. Tento týden mě již čeká nějaká škola, takže sem zvědavá...
Žádné komentáře:
Okomentovat